Jelikož sama sem abstinentka, a mnoho lidí tomu nemůže(nechce) věřit, nemohu popsat jak na mne působí alkohol. Ale dokážu popsat jak na mne působí lidé po požití jakéhokoli alkoholického nápoje. Nemám to ráda. Když je kolem mne pár lidí a všichni už jsou v náladě. Nejen že se dozvím nějaké věci, které byhc vědět nemusela, ale nejhorší ze všeho je, když se ti lidé začnou bavit o mne. Jaká sem chudinka, že tam s nima musim bejt, atak... Žere mně to. Jen kvůli tomu že se neopíjim s nima, neznamená že se nebavim. Jen kvůli tomu, že se jim nepletu do hovorů, neznamená že nejsem společenská. U alkoholu sem nezkejsla, protože mám asi nějaké speciální protialkoholické buňky na jazyku. Ale prostě mi nechutná.
A pohled na lidi, kteří se drží jen taktak na nohách, plete se jim jazyk, tlemí se jak pubertální trotlové... Chápu že pro někohbo to znamená jen zábava.
Ale není zábavné vidět v takovéhle situaci třináctiletý holky. A když se jim člově snaží něco říct, začnou mu nadávat a řikat že oni nejsou napití.. a co dělám, at si hledim svýho. Tohle mně vážně vytáčí.. Ale proč to píšu.. Četla sem na našem blogu článek o alkoholu, atak sem se snažila vyjádřit svůj pocit.. nedopadlo to...dobře...